PORTRÉT TIMOTHEA VODIČKY ( Olejomalba na plátně ) - STRITZKO Otto Maria

Otto Maria Stritzko (2. února 1908 Jaroměřice nad Rokytnou – 24. června 1986 Stará Říše), byl český malíř, grafik a restaurátor. Studoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u prof. Bendy a Hoffbauera, studia však nedokončil. Kromě malířské a restaurátorské tvorby se věnoval také ilustrátorství a grafické úpravě knih. Jeho manželkou byla dcera Josefa Floriana, katolického vydavatele ze Staré Říše, kam se za ní odstěhoval v roce 1940. Byl otcem malířky Juliany Jirousové, manželky Ivana Jirouse.

Timotheus VODIČKA

• 16. 9. 1910, Olomouc

† 12. 5. 1967, Olomouc

Esejista, literární kritik, překladatel a editor Otec, bankovní zřízenec, zahynul v první světové válce jako voják na ruské frontě. Vodička po absolvování olomouckého gymnázia (maturita 1929) studoval rok na FF brněnské univerzity dějiny filozofie a dějiny světových literatur, poté na FF UK srovnávací dějiny literatur u prof. Václava Tilleho. Současně navštěvoval i přednášky z estetiky a dějin filozofie. Po skončení studií (1937) vstoupil do kláštera benediktinů v Praze-Břevnově a přijal jméno Vavřinec. 1937–1939 studoval teologii na arcibiskupském učilišti v Praze, 1941 z řádu vystoupil a přijal místo vedoucího redaktora nakladatelství Velehrad v Olomouci. Od 1945 pracoval jako překladatel, redaktor a lektor pro různá nakladatelství, mj. pro pražské Universum (1946–1948) a Vyšehrad (1947–1953). Od 1953 byl v invalidním důchodu. 1943 navázal intenzivní kontakty s Jakubem Demlem a jeho přítelkyní Marií Rosou Junovou. Stál rovněž v pozadí jejího tasovského vydavatelství a 1956 se s ní oženil. Publikovat Vodička začal ve Studentském časopise, už jako student se podílel na vydávání revue Řád, její první ročník (1933/1934) také spoluredigoval. Dále přispíval do četných časopisů, především katolických: Akord, Listy pro umění a kritiku, Na hlubinu (Olomouc), Poesie, Praporec, Rozhledy, Výhledy (Olomouc), Vyšehrad, Rozpravy Aventina, Čin, Literární rozhledy, České slovo, Našinec (Olomouc), Otázky dneška, Dobrý pastýř (Frýdek) aj. Magazín Co vás zajímá otiskl 1964 Vodičkovu prózu Dobrodružství St. Andersona. Redigoval také časopis O knihách (Olomouc, 1942–1944) a nakladatelský list Velehrad (1946–1948). V nakladatelství Dominikánská edice Krystal (Olomouc) řídil řadu Patristická knihovna a v Brněnské tiskárně edice Kritická knihovna, Duchovní knihovna (s Janem Dokulilem) a Přátelé Boží. Jakub Deml mu svěřil redigování svých spisů v nakladatelství Vyšehrad, z nich však vyšel 1948 jen první svazek (Mohyla). Užíval pseudonymů Roman Allen, V. Hanák, Pavel Kryštof, Jindřich Plavec, Spectator, Christopher P. Waters a šifer T. V. (v Listech pro umění a kritiku) a tv (v Řádu). Dílo esejisty, literárního kritika, překladatele a editora Timothea Vodičky zahrnuje životopisy významných osobností křesťanské tradice domácí (František Sušil) a světové (Svatý Řehoř Veliký, Kronika o svaté Johance z Arku, Cesta svaté Terezie Ježíškovy), eseje o české a světové literatuře (Obraz, maska a pečeť, Stavitelé věží), pokusy literárněteoretické (Princip českého verše) i rukopisné pokusy básnické. Ústředním motivem jeho kulturních aktivit však bylo především úsilí o ovlivňování české katolicky orientované tvorby směrem k velmi striktně chápanému, moralistnímu pojetí umění. Spolu s dominikány Silvestrem Maria Braitem a Reginaldem Maria Dacíkem a s redemptoristou Josefem Konstantinem Miklíkem patřil k publicistům, kteří především v letech 1938–1948, v časopisech Na hlubinu, Výhledy a Řád, podrobovali vyhraněné kritice díla předních soudobých autorů katolické orientace (François Mauriac, Sigrid Undsetová, Graham Greene, Jan Čep). Několikaletá byla jejich kampaň proti Schulzovu románu Kámen a bolest, jakožto proti literatuře nemravné a proticírkevní. Své názory na svobodu a zodpovědnost umělce shrnul Vodička především do statí Jak psáti životy svatých, Řád morální a řád umělecký a Filozofie umění. Jako vzoru formálního (eseje vystavěné na paradoxech) a duchovního se přitom dovolával Gilberta Keithe Chestertona, jeho osobnost ovšem přizpůsoboval své koncepci (Chesterton čili Filozofie zdravého rozumu). Příměrem o relativnosti umění je Vodičkova volná parafráze středověké Legendy o zbožném bratru Pafnuciovi, tiskaři. Součástí Vodičkova programu byly i dva svazky „sborníku pro katolickou kulturu“ Chléb a slovo (který měl navázat na Demlovy Šlépěje a sborníky staroříšské a jehož jádro tvoří Vodičkovy texty a překlady) a rovněž soupis nezávadné četby Klíč k dobré literatuře. V duchu svého programu Vodička interpretoval a harmonizoval také dílo Jakuba Demla, z jehož plánovaného a neuskutečněného souborného vydání chtěl vypustit pohoršlivá a nevhodná místa, ba i celé texty (Zapomenuté světlo). BIBLIOGRAFIE Beletrie, práce o literatuře a filozoficko-náboženské texty: Legenda o zbožném bratru Pafnuciovi, tiskaři (P 1931, pod pseud. Roman Allen); České překlady „Havrana“ (studie, 1931); Klíč k dobré literatuře (soupis knih, 1937, s J. K. Miklíkem a K. Vachkem); Povídka o starém námořníkovi (P 1937, pod pseud. Christopher P. Waters); Chesterton čili Filozofie zdravého rozumu (E 1939, pod jm. Vavřinec V.); Umění býti žebrákem (EE 1940, pod jm. Vavřinec V.); Jak psáti životy svatých (stať, 1942); Řád života: Glosy k praktické filozofii (EE 1944); Principy sociální etiky 1, 2 (úvahy, 1945, 1946); Vítr a voda (EE 1946); Krůpěje: Scholia k Řádu života (EE 1946); Obraz, maska a pečeť (EE 1946); Svatý Řehoř Veliký (životopis, 1946); František Sušil (monografie, 1946); Kronika o svaté Johance z Arku (životopis, 1947); Stavitelé věží (studie, 1947); Řád morální a řád umělecký (EE 1948; příloha sb. Chléb a slovo 1); Princip českého verše (studie, 1948; příloha sb. Chléb a slovo 2); Filozofie umění (úvahy, 1948); O čtyřech stříbrných podkovách (pohádka, 1964); Zpěv němých úst (B 1968, bibliofilie); Cesta sv. Terezie Ježíškovy (životopis, 1970). Separát: Legenda a historie (stať, vlastním nákl., 1947; zvl. otisk z Akordu). Překlady: S. Lewis: Úspěšné ctnosti reverenda Gantryho (1931); T. R. Ybarra: Bolívar Osvoboditel (1932); D. Defoe: Život a zvláštní podivná dobrodružství Robinsona Crusoe, námořníka z Yorku, 2. část (1933; pod tit. Robinson Crusoe, 1986); H. Belloc: Kardinál Richelieu (1933); J. F. Cooper: Vyzvědač 1, 2 (1933); W. D. Hambly: Zaklínací tance primitivních národů (1934); R. L. Stevenson: Catriona (1934); M. Baring: Cesta do neznáma (1936, s J. Čepem); R. Cambell: Pu Lorn Hrozný. Román divokého slona (1936); J. Conrad: Únik (1936); E. Robinson: Plukovník Lawrence (1937); Apoštolský list Pia XI. k miléniu sv. Václava (1945); Ch. Dickens: Vánoční koleda prózou (1945); J. Forster: Dickensovo dětství (1945); Sv. Řehoř Veliký: Čtyřicet homilií na evangelia (1946); G. K. Chesterton: Sv. Tomáš Akvinský (1946) + Orthodoxie (1947) + Heretikové (1948); H. E. Edgeworth: Poslední chvíle Ludvíka XVI. (1947); Sv. František Saleský: Úvod do zbožného života (1947); R. S. Bellarmino: Úpění holubice čili O užitečnosti slz (1948); J. F. Six: Terezie z Lisieux: Světice „malé cesty“ (1990, poprvé v samizdatu, edice Přátelé 1988). Příspěvky ve sbornících a antologích: Bítov 5–6 (1993); Krajiny milosti. Antologie české duchovní lyriky 20. století (1994). Uspořádal a vydal: F. Stránecká: Povídky a črty (1942); K. Vinařický: Kytka básniček (1942); J. Deml: Mohyla (1948, in Dílo J. D., sv. 1); Sv. Ambrož: O pannách, O bratru Satyrovi (1948, in Vybrané spisy sv. A., sv. 1); Sv. Augustin: Čtvero pojednání o křesťanském boji (1948, in Vybrané spisy sv. A., sv. 2); Chléb a slovo 1, 2 (sb. 1948, též přisp.); Dílo Jakuba Demla (1948, 1 sv). LITERATURA Studie a články: O. Králík: K filozofii literatury, Výhledy 1939; J. D. (= J. Dokulil): T. V., Akord 1946–1947; Z. Rotrekl in Skrytá tvář české literatury (Toronto 1987; 1991); B. Fučík: Obrana darebáka J. D. proti mravodržcům, in Píseň o zemi (1994) s. 164; M. Trávníček, Proglas 1995, č. 6/7 + in Studie, profily a kritiky (2002); J. Žáček: V křivém zrcadle, in Demloviana (1997); M. C. Putna, in Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918 (1998); L. Soldán: Teoretik a kritik T. V. v časopise Řád 1933–1936, in sb. Víra a výraz (2005). Recenze: Chesterton čili…: O. Králík, Výhledy 1939, s. 542; K. Vach, Řád 1940, s. 270 * Obraz, maska a pečeť: M. Dvořák, Akord 1947, s. 228 * František Sušil: J. D. (= J. Dokulil), Akord 13, 1946/47, s. 276 * Stavitelé věží: M. Dvořák, Akord 14, 1947/1948, s. 34. K životnímu jubileu: J. Kubíček, Katolické noviny 1975, č. 36. Nekrolog: M. Kouřil, LD 13. 5. 1968. Archiv: Zemský archiv v Opavě: Osobní fond (soupis M. Kouřil, 1969).

SOUVISEJÍCÍ ODKAZY Bibliografická databáze ÚČL AV ČR Slovník českých filosofů Databáze českého uměleckého překladu Jaroslav Kunc: Česká literární bibliografie 1945–1963 Malý slovník osobností českého katolicismu 20. století (2005) Autor hesla: Martin C. Putna (1998) Aktualizace hesla: 17. 8. 2006 (kb) Aktualizace bibliografie: 17. 8. 2006 (kb)

Obraz není datován.Plátno je nataženo na dřevěném rámu.Olejomalba.Velikost 68×56.V pravém dolním rohu je obraz signován autorem.Velmi dobrý stav

Obraz pochází z pozůstalosti po známém olomouckém sběrateli,grafikovi a architektovi Tomáši Černouškovi